Tři tady a přece jinde 2.

2. července 2008 v 15:38 | Casidy |  Tři tady a přece jinde
Takže napsala jsem pro vás další část povídky Tři tady a přece jinde, snad se bude líbit. c.č.

Před Sylvou stála nějaká postava. Viděla jen obrys, byla tma jako v pytli. Nevěděla, jestli je to muž nebo žena. Oblečení bylo divné, jako vystřižené z jiné doby. "Isabel." Promluvil k ní hlas neznámé postavy. Bylo tedy jasné, že je to muž. Hlas byl docela vysoký s výrazným r a takový trochu pisklavý, ten dotyčný mluvil jiným jazykem, nejspíš španělštinou. Již dlouho jí nikdo neřekl jejím kouzelnickým jménem. V kouzelnickém světě se jmenovala Isabel Miranha Luren. Nikdo kromě učitelů a spolužáků jí tak neříkal, ale kdo je tohle?.. Nikdy ho neviděla.. Postava se k ní začala přibližovat.. Jeden nepatrný pohyb ruky srazil Sylvu k zemi.. Viděla, jak se do ruky sám začíná dělat šrám, ze kterého teče krev.. Sylva byla vyděšená a zmatená.. Netušila, co se děje.. Nikdo se jí nedotkl, ale na zemi byla kaluž červené krve. Sylva omdlela..

"Sylvo, probuď se..Sylvo, probuď se, notak.." v hlavě se jí odrážely ozvěny. Nevěděla, co se s ní děje. Necítila se dobře v přítomnosti svých nejlepších kamarádek, nechápala to, co se s ní děje. Cítila, že jim nemůže říct, co se stalo. "Konečně si se probrala Isabel Miranho Luren. Co se s tebou stalo?" ředitel školy se snažil dostat z ní informace, ale ona věděla, že to není nic dobrého. Stín, který před tím viděla si stále musela promítat v hlavě. Kdo to asi byl? To opravdu netušila, ale něco v duchu jí stále říkalo, aby o tom mlčela. "Tak co se ti stalo?" ředitel školy se nedal odbýt a bombardoval jí neodbytnými pohledy. Něco musí vymyslet. Rychle, soustřeď se.. Skákalo Sylvě v hlavě. Nic jí nenapadalo, muselo to vypadat ,jako by ohluchla. Otázka byla pronesena dvakrát a ona neodpověděla.. "No, asi ti není dobře, chápu. Zase půjdu, mám i jiné věci na práci. Brzy se uzdrav, Isabel." Z jeho hlasu byla až příliš slyšet předstíraná starost. Sylva nevěděla, co se s ní děje. Konečeně byla na pokoji sama jen s Emou a Markétou. "Hele, co se tam stalo?" Zvědavost z Emy přímno čišela, hořela nedočkavostí, jakou u ní Sylva ještě nezažila. "Já..no..nevím." Poté následoval nevěřícný phled na Markétu. Nevěřily jí, ani jedna. "Jestli mi nevěříte, tak odejděte! Běžte pryč!" Sylva se nepoznávala. Ještě před pár hodinami by byla ráda, že tu není sama, ale teď..všechno bylo jinak. Ema se u dveří ještě jednou ohlédla směrem k ní. Sylva se jí vzpřímeně dívala do očí s povýšeným pohledem. Taková nikdy nebyla, co se to s ní stalo? Pokusila se vstát a šla se podívat k zrcadlu. Obličej byl normální, nebyl potlučený ani na sobě neměl škrábance. Tak co se tam stalo? Pokládala otázku sama sobě. Sylva si zívla, byla unavená. A teď to uviděla.. Její zuby! Vypadaly jinak! Místo normálních špičáků, upíří zuby. Teď jí došlo, co se tam stalo. Do její krve se musela dostat upíří krev. Rozříznutá ruka, potom omdlela..vybavovala si jen pár věcí z toho, co se tam stalo. Do pokoje vstoupila neznámá žena a vytrhla Sylvu z přemýšlení. Sanžila se za žádnou cenu neukázat svoje zuby, to šlo jen těžko.. "Dobrý den, jmenuji se Emilie Frisco Posesile. Jsem ředitelka ústavu pro upíry." Řekla s jistou odměřeností v hlase. Její hlas byl tak chladný a bezcitný, jakoby byla z kamene. Vypadala značně pohuble, její světle hnědé vlasy měla pečlivě stažené do úhledného drdolu a na nose se jí tyčily černé brýle, které ještě podtrhovaly ostré rysy jejího obličeje, vypadala tak sebevědomě, přesně věděla co dělá.. Ústav pro upíry? "Ještě dnes musíš být převezena do mého ústavu v Údolí strachu. Budeme se tě pokoušet vyléčit z tvé nemoci." Ano, mluvila o upírství jako o nemoci a dávala mu stejnou váhu jako neštovicím nebo černému kašli. Přišlo sem pár mužů, nejspíš kouzelníci. Zamumlali nějké nesrozumitelné zaříkávadlo a Sylva usnula..

Probudila se na jakési posteli. Stěny kolem ní, byly zašedlé a ošklivé. Přistoupila k ní dívka s černými vlasy. Její obličej byl úzký. Dívala se na ní zblízka, jakoby byla nějký elf v muzeu. "Co si mě tak prohlížíš?" Vyjela na ní Sylva a vyskočila z postele. "Jenom jsem chtěl vědět, jestli si taky upírka." Sylva na ní vycenila zuby s úšklebkem ve tváři. "No jasně." s pohrdavým tónem odpověděla na její reakci černovlasá dívka. "Kde to jsem?" Sylva si nebyla zcela jistá, zda-li se jí události posledních několika hodin jen nezdály. "Tady jsi v ústavu pro upíry." Řekla s jistou opovržlivostí v hlase. "Myslí si, že nás tady převychovají na normální kouzelníky a čarodějky, jenže to se jim nepovede. Každý týden tady někdo umře, uteče nebo ho přemístí.." "Kam ho přemístí?" "No přece do světa upírů. Jo a kdyby jsi něco chtěla, jmenuju se Badelline." Sylva byla úplně mimo. O žádném světě upírů nikdy neslyšela. Byl už večer a Sylva byla unavená. Poté, co do ní nacpali nějaké "zaručeně účinné" léky proti upírství. V noci, co její spolubydlící Badelline abslovovala česnekovou očistu se cítila ještě mizerněji a těšila se, až odsud vypadne i když Badelline jí moc nadějí nedávala, spíš naopak její řeči typu: " Stejně všichni umřeme." jí unavovaly k smrti. Sylva ještě netušila, že v noci se všechno změní.. Konečně se jí podařilo usnout, když jí v zápětí probudil divný pocit, že jí někdo sleduje. Posadila se a koukala se na všechny strany. Náhle se jí něco mihlo před očima a ona sledovala jakýsi stín, který skákal po zdech ale nikdy ho neviděla zblízka. Otáčela hlavou jako zběsilá, aby aspoň na chvíli spatřila to něco ,co jí sleduje. Najednou zakřičela: "Ukaž se! Vím že jsi tu, tak se ukaž!" Svým kříkem probudila i Badelline, která sotva mžourala očima. Najednou stín dopadl na zem a začala se z něj rýsovat jakási postava. Badelline jakoby se zbláznila, klekla si na zem a hlavu přitiskla k zemi, Sylva nechápala, co dělá, ale vypadalo to jako úklona. "Co to děláš Badelline?" "Ukloň se, to je přece"..
Tak jak se líbila?? Hlasujte v anketě prosím. xD Děkuji za všechny komenty i hlásky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Četl/a jsi povídku Tři tady a přece jinde 2. ?

četl/a a moc se mi líbila 85.7% (6)
četl/a ale nelíbila se mi 14.3% (1)

Komentáře

1 Ni@Qil@ka Ni@Qil@ka | 2. července 2008 v 20:05 | Reagovat

Jo dobrý. Chci další část!! Je to napínák!!

2 Aish& Aish& | Web | 8. července 2008 v 22:49 | Reagovat

jo je to napínavý :D

3 Iwčík-tvoje SBénko,které tě má strašně mooooc rádo Iwčík-tvoje SBénko,které tě má strašně mooooc rádo | Web | 8. listopadu 2008 v 12:48 | Reagovat

Je tio hustý xD...Jdu se mrknout na další dílek

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama